Říčky Orlické Podhůří - neoficiální stránky vesnice

Historie

Obec Orlické Podhůří se skládá z těchto částí:

Říčky se samotou Klopoty
Dobrá Voda (do jejího katastru náležejí samoty Bezpráví a Luh)
Rozsocha (s místními částmi Dolní a Horní Rozsocha)
Rviště do jejich katastru patří :
Kaliště a Perná
Založení obce
Obec vznikla spojením tří samostatných obcí Dobrá Voda, Rviště a Říčky a jejich osad. V roce 1949 byla spojena Dobrá Voda s Rvištěm, v roce 1960 byla k takto vymezené obci Rviště připojena obec Říčky a integrované obce byly zpočátku pojmenovány Rviště. Toto pojmenování vyvolávalo nespokojenost v ostatních částech nově vytvořené obce, neboť šlo o místa přibližně stejně velká a důležitá, byla nově vytvořená obec nakonec k 16. 2. 1961 pojmenována neutrálním názvem Orlické Podhůří daným geografickou polohou v kraji, který bývá takto nazýván.

Z historického hlediska je vznik většiny míst tvořících dnešní Orlické Podhůří spjat s vrcholnou kolonizací, kterou na pravém břehu Tiché Orlice prováděli na přelomu 13. a 14. století příslušníci rodu z Brandýsa (jeho příslušníci pocházeli z hradu Brandisa nedaleko Lipska) a při níž bylo vytvořeno panství Brandýs nad Orlicí.
Nelze ani vyloučit, že počátky některých míst, soudě dle celkového uspořádání vsi a její orné půdy, spadají již do období rané kolonizace (konec 12. - počátek 13. století) prováděné za účasti domácího obyvatelstva příslušníky družiny Kojaty Hrabišice a páni z Brandýsa budování těchto vsí jen dokončili a přivedli sem další osadníky pocházející sice ze Saska, ale pravděpodobně z původního slovanského obyvatelstva východních částí Saska (Srbové).
Jako příslušenství panství Brandýs n. Orlicí je poprvé v roce 1399 doloženo Rviště, v roce 1506 Bezpráví (tehdy jen mlýn), Dobrá Voda (uspořádání centra vsi v podobě tzv. lesní návesní vsi - usedlosti uspořádány do kruhu kolem návsi, orná půda sem k nim připojuje v podobě paprsků- svědčí o starším původu), Kaliště, Luh a Perná.

Počátek Říček je zřejmě spjat již s ranou kolonizací prováděnou nižší šlechtou na přelomu 12. a 13. století, první písemná zpráva však pochází až z roku 1475, kdy se připomíná Václav Vrabec z Říček. Nejpozději vznikla ves Rozsocha. V roce 1544 se připomíná jen les „Rosocha“ jako součást panství Brandýs nad Orlicí, v roce 1685 se již připomíná stejnojmenná hospoda. Kolem hospody ale i v dalších místech postupně káceného lesa vznikala další obydlí. která položila základ dnešního sídliště. Poněvadž část osídlení vznikla na pozemcích patřících ke Rvišti a část na pozemcích patřících k Velké Skrovnici (část této vsi byla rovněž příslušenstvím brandýského panství), dělila se Rozsocha až do roku 1961 na dvě části - rvištskou (tzv. 1. díl, dnes Horní Rozsocha) a skrovnickou (tzv. 2.díl, dnes Dolní Rozsocha)

Historický vývoj obce
Všechny dnešní části Orlického Podhůří s výjimkou Říček a Rozsochy 2. části sdílely až do zrušení roboty v roce 1848 osudy panství Brandýs nad Orlicí. V roce 1654 měla Dobrá Voda 13 poddanských usedlostí, Kaliště 5 ( z toho 2 byly pusté), Perná měla jen 2 pusté usedlosti a Rviště 13. Bezpráví ani Luh se nepřipomínají, Rozsocha tehdy ještě neexistovala.
Říčky byly díky své poloze farou přiděleny k vzdálenějšímu Brandýsu nad Orlicí.Tak Říčky sdílely s Brandýsem proměny víry. Měly tudíž příležitost a čest stýkat se s arciučitelem Janem Ámosem Komenským, posledním českobratrským biskupem, který v Brandýse nad Orlicí dlel pod ochranou Jana Staršího ze Žerotína. Ale jaký je to útulek, jaká je to bezpečnost v rozhlášeném sídle jednoty když zuřily bouře a nepokoje? Výří zraky jezuitů se zlověstně k Brandýsu upíraly a zášť způsobila že i Karel Starší ze Žerotína obdržel přísný rozkaz aby na svých statcích neskrýval bratrské kněze.V této nanejvýš kritické době, kdy se rozmáhaly mrákoty pohrom přijal Komenského kterýsi říčský bratr a ubytoval ho v chaloupce ze dřeva sroubené v klopotském údolí. Zde napsal svůj výtečný a vyhlášený spis "Labyrint světa a ráj srdce" odtud odcházel na Zátvor, kde se s brandýskými bratry scházel. Po Komenského odchodu do Krkonoš na paství souvěrce Jana Sadovskéhoa a po jeho odchodu z čech, přišly na naši zemi zlé časy. Lidé opouštěli své statky a utíkali pryč.
Říčky do roku 1848 patřily postupně k panství Doudleby, Litice, Žamberk a od r. 1809 k panství Doudleby - Horní Jelení. V roce 1654 zde bylo 17 poddanských usedlostí (tehdy byly příslušenstvím panství Žamberk), z nichž 1 byla pustá. Lidová pověst vypráví také o tom, že jižně od vsi v poloze „V hájích“ (též Tři chalupy) stával až do třicetileté války klášter.
Na počátku 19. století severně od vsi u pramene Klopotského potoka byly založeny lázně, hostinec a kaple nazývané Klopoty. Lázně záhy zanikly, místo samo je i dnes turistickým centrem.
Rozsocha 2. díl. byla spojena až do roku 1960 s Velkou Skrovnicí.
Do vývoje Luhu a Bezpráví zasáhla v letech 1842 - 1845 výstavba olomoucko - pražské dráhy, která probíhala v údolí Tiché Orlice v těsné blízkosti těchto míst. Železniční zastávka v blízkosti Bezprávi však byla zřízena až za 2. republiky (v letech 1947 – 48). Mlýn na Bezpráví byl počátkem 20. století změněn na tkalcovnu, která pracovala až do roku 1950.
Po zřízení okresních úřadů v roce 1850 byly všechny části dnešního Orlického Podhůří s výjimkou Rozsochy - 2. části připojeny k soudnímu okresu Ústí nad Orlicí a politickému okresu Lanškroun. Perná však až do roku 1949 byla osadou Sudislavi nad Orlicí a teprve v uvedeném roce byla připojena ke Rvišti.

Původ názvů jednotlivých částí obce
Původ názvů Bezpráví a Dobrá Voda nepotřebuje zvláštní komentář. Jen připomínáme, že není známo jaké bezpráví dalo místu v údolí Tiché Orlice jméno.
Název Luh byl dán polohou místa v lukách na břehu Tiché Orlice.
Kaliště znamenalo ve staročeštině místo, kde byly bažiny.
Název Perná bývá někdy vysvětlován tím, že při jejím vzniku museli lidé vykonávat namáhavou, pernou práci. Pravděpodobnější je však výklad, který spojuje toto toponymum s obdobným názvem saského města (dnes Pirna), odkud sem mohli páni z Brandýsa přivést první osadníky.
Jméno Rozsocha je doloženo nejprve jako jméno lesa (viz výše), které bylo zřejmě odvozeno od charakteru v něm rostoucích stromů (stromy s dvojitými větvemi) a potom přeneseno na ves, která vznikla v jeho místě.
Obtížný je výklad názvu Rviště. Pravděpodobně toto toponymum patří k tzv. mýtebním jménům - to znamemá, že označuje místo, kde byly vyrvány (vykáceny) stromy. Výklad, že jde o jméno místa, kde docházelo ke rvačkám, je velmi nepravděpodobný.
K původu názvu Říčky se vztahují dvě pověsti.
Podle první pověsti se traduje že je to opdle tří slív zvaných říčky, které má dodnes vesnice ve znaku.
Pověst: Na místě dnešní vesnice stával panský dvůr kam ne podzim když byly hony dojížděl majitel statku, pán z Doudleb. Zdá se, že správce zneužíval vzdálenosti panského sídla a že tu hospodařil příliš po svém, volně , svobodně a málo obezřetně. Jednou ho pán, když nalezl něco v nepořádku, pěkně vyhuboval. Správce se nejapně vymlouval a rozzuřil pána tak, že vytasil meč. Správce se začal bránit také a v nastalém souboji se oba navzájem probodli. Mrtví zůstali ležet na místě. Na nešťastné místo zasaidli později tři stromy, slívy řečené říčky, od kterých pak dvůr i ves převzaly své jméno. Tři říčky na kopečku se dostaly i do obecní pečeti.
Podle druhé pověsti před dávnými časy, kdy v čechách řádily loupeživé tlupy a nepřátelé ohrožovali zemi, byly zřizovány na příhodných místech odkud byl dobrý rozhled do kraje strážní věžě. Hrozilo-li nebezpečí dávala se výstražná znamení tím, že se zapalovaly mohutné hranice dříví a oheň byl dalece viditelný. Jedna taková strážná věž stála na vrcholu Hor nad nynějšími Říčkami. V tehdejší době se však osada rozkládala v Hájích a v místě nynější vesnice byla jen obydlí strážců, kteří z věžě na Horách "zřeli" do okolí a dávali výstražná znamení, hrozilo-li nějaké nebezpečí. Když pak původní osada v Hájích byla vylidněna, obyvatelé se přestěhovali do míst nynější obce pod ochranu stráží , kudy vedla známá obchodní stezka. Dle tehdejších výrazů stážní obyvatelé zřeli do kraje, proto bylo sídliště původně nazýváno "Zříčky", časem počáteční písmeno "Z" vymizelo a vznikly Říčky. Pravdivost tohoto názvu by mohl potvrzovat též původní německý název "Schützendorf", což volně přeloženo znamená střežit, chránit, tedy strážná vesnice.

Počty obyvatel 1836 1890 1910 1921 1930 1950 1961 1980 1991 2002
Říčky 454 507 498 419 389 334 313 318 275 312
Bezpráví 51 18 8 11 8 7 14 x x x
Dobrá Voda 145 165 144 132 126 104 104 63 41 45
Rozsocha 48 122 110 99 102 85 92 76 65 62
Rviště 289 267 252 242 216 166 150 135 125 123
Perná / 152 127 143 108 73 93 53 21 11
Kaliště 34 74 70 97 95 60 76 49 34 48
x - nezjištěno